To, co bylo - bylo. To, co bude - je ve hvězdách ✰★✰★

27. června 2014 v 22:27 | 。◕‿‿◕。 RoseYuuki ★ (ロセユウキ) |  deník růží
Taky vám přijde, že žijeme v hoooodně zrychleném světě? Než se nadějeme jsou hezké chvíle pryč, a můžeme přivítat ty špatné. Vlastně ono to běží všechno velmi rychle, i když se to nezdá. Světe div se, každý den má stejný počet hodin. Ať už ho prožijeme veselím, kdy nám to přijde jako minuty, nebo smutkem, kdy se i minutá táhne jako několik let.

Když jedete po měsíci autobusem do školy (ano jeden týden cyklák, dva týdny nemoc, poslední týden lenost), zapomenete si sluchátka a spát se vám kupodivu nechce, začnete přemýšlet. Zvlášť, když je váš poslední den jako druhačky. Jak se to vůbec stalo? Jak sem mohla ten rok přežít? A tak rychle? Vždyť jen loni touto dobou sem se děsila, jak budu muset vytvořit herbář, a ten mám úspěšně už nějaký ten pátek z krku. Měla jsem taneční, spoustu pitomých dnů a testů. Kde jsou ty minuty? Proč si skoro nic nepamatuju?

Je mi 17 a zapomínám víc než můj děda -_- Pamatuju si jen málo okamžiků ze svýho života. Je to tím, že ho nežiju naplno, ale jenom lenoším? Že nemám miliom přátel, ale jen hrstku a pak spolužáky a známé?
Všechno tak letí.. i ty třešně z misky po mé levici se rychle proměnily jen v pecky... ._. a břicho bolí :D asi sem je nemělasníst všechny :D naráz.. >.>

~ kouká, že tento článek nenese žádný význam... prostě jen písmenka a krásný gif Lociky :3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama